1.lekce II.

9. března 2009 v 20:25 | Krtek

1.lekce iI.

Druhá porce slovíček:


Mluvící bytosti - druhy a vlastnosti:

elf quende (WJ) (Elda je pouze jeden ze Vznešených)


člověk hildo,e (mn.č.hildi) (LR) (nikoli Atan! to bylo jméno vyhrazené třem rodům


Přátel elfů)


trpaslík kasar (WJ)



skřet orko (kořen pro skloňování orkw-, mn.č. orkwi) (LR)


hobit perino (podle LR)


obr norsa (LR)





přítel (velmi blízký) málo (LR)


přítel, kamarád, spřátelená osoba nildo (m.), nilde (ž.) (LR)


nepřítel kotumo (LR)


přátelský, milující nilda (LR)





šlechetný, štědrý, spravedlivý faila (PM)


inteligentní handa (LR)


obratný, šikovný finja (LR)


zručný, šikovný maite (mn.č. maisi) (LR)


silný, svalnatý polda (LR)


útlý, štíhlý, křehký ninde (LR)


útlý, štíhlý, ohebný, graciézní terene (LR,QL)


smělý verja (LR)


vytrvalý, věrný voronwa (UT)


moudrý saila (VT)


učený istima (LR)


něžný amalda (QL)





Obecná slova:


zdravím tě (má úcta) aija (LotR)


měj se dobře namárie (LotR)


promiň lehta (LR)





Druhá porce gramatiky plus základní cvičení:





4. U mnoha přírodních národů - elfové při své zvýšené vnímavosti k nim jistě také patřili - spontánně přerůstá radost a úžas nad přírodou v lásku a obdiv k Stvořiteli. Pokud k takovým také patříte, je i v dostupném zlomku kwenijštiny pár možností, jak se vyjádřit. (Zdvořilostní tvarpro druhou osobu - stejně jako u nás shodný s množným číslem - je nalje nebo zkráceně nal, 5. pád má tvar prvního, někdy se před něj dává částice a! Sloveso ná však lze i zcela vypustit a použít jen zesílený tvar osobního zájména: elje)


Eru ná mána. Eru, nalje mána. Eru, elje mána.


Nalje (elje) aina, tára, alkarinkwa, faila, írima...






Tím se ovšem dostáváme také k možnosti vyjádřit svůj obdiv a lásku lidem kolem sebe. Zkuste to, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Familiérní forma druhé osoby je však mnohem méně jistá než zdvořilostní (elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům): delší tvar natje, kratší tvar nat. Vyberte si, co chcete, buď mluvte jenom o svých bližních, nebo je oslovujte (rozumí se kwenijsky v duchu, česky nahlas) pouze co nejzdvořileji, nebo to střídejte - nová přídavná jména si zafixujete v každém případě. (A pokud zjistíte, že o nich někdy uvažujete příliš negativně, můžete se jim v duchu omluvit: "Lehta."... Nevíme s jistotou, zda to tak elfové opravdu používali, ale je to slovo, znamenající doslova "propusť", což etymologicky v podstatě odpovídá našemu "odpusť" :)


Nalje/nal (natje/nat) finja, polda, maite, handa, amalda...





aina (S) svatý


alkarinkwa (SA) slavný


írima (LR) krásný, milý, touženíhodný


tára (SA) vznešený





5. Pokud se pustíte do tohoto úkolu, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit:



- Možná jste si při prohlížení slovníku už všimli, jak často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je kwenijština opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.


Nejobvyklejší koncovky: přídavná jména a



podstatná jména



mužský rod o



ženský rod e



(přičemž rod někdy rozlišuje význam)



(slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.)


Příklady:



miste=déšť mista=šedý



helke=led helka=ledový



nende=jezírko nenda=vodnatý, mokrý



fírima=smrtelný fírimo=smrtelník fírime=smrtelnice



linda=pěkně znějící lindo=zpěvný pták linde=melodie





Zneužití:



Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.


- Další obvyklé koncovky přídavných jmen



a připojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea)



alda=strom aldea=stromy porostlý



laure=zlaté světlo laurea=zlatě zářící



kaure=strach kaurea=bázlivý



ima


ta má nejčastěji význam "vhodný k něčemu" nebo "schopný něčeho" :


íre=touha írima=touženíhodný


mele=má rád melima=milováníhodný



ista=vědomosti istima=učený


furu=lež, lže fúrima=prolhaný


fire=umírá (přirozenou smrtí) fírima=smrtelný


Je možné, že význam "vhodný k něčemu" se vyjadřuje prostou podobou slova (melima), zatímco význam "schopný něčeho" prodloužením kmenové souhlásky (fúrima). To by se však samozřejmě dalo použít jen u slov, která prodloužení kmenové souhlásky umožňují.


Zneužití:



Tak bych například zcela bez uzardění z poita=čistí odvodila poitima, čistotný (a možná i z poitja=uklízí, poiksima=pořádkumilovný - tam si jen nejsem jistá, zda ta změna kmenové souhlásky, naznačená v QL, je dost "moderní").


(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!)



Zrovna tak ze slovesa kare, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit kárima, pracovitý.



A pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima



- Přídavná jména slovesná (činná, nejjednodušší způsob):



koncovka la



-stejná pro obě čísla!!



-ke kmenům, končícím na souhlásku, se připojuje přes i


(nebo, chcete-li, připojíte ji ke tvaru, který najdete ve slovníku, přičemž e se před koncovkou změní v i, to totiž dělá skoro vždycky):



elen miriljala



lasse lantala



limbar timpala


málo felila...



Takže vedle mamil poiksima, maminky pořádkumilovné, bychom mohli mít i mamil poitjala, maminku uklízející, ať ji to baví nebo ne.





fele, kořen fel- (VT) cítí (duševně)


lanta (LotR) padá


limba (LR) kapka


mirilja (LR) třpytí se


timpa (podle GL a QL) zvoní, cinká






- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...)



Jsou i další způsoby (a mohlo by se zpřesňovat), ale pro první lekci nám tohle stačí. Nic si z toho nedělejte, jestli časem zjistíte, že jste vytvořili patvary. Získali jste přinejmenším zkušenost.

Ale na závěr: máme několik slov pro "velmi", ale žádné pro "trochu". Tady nezbývá než se zase uchýlit jen k nesmělému návrhu: Krátká, často užívaná příslovce se zřejmě často tvoří příponou -o, snad by tedy bylo přípustné "titto".



Další možnost, jak vyjádřit velkou míru nějaké vlastnosti, je předpona an-, užívaná také pro třetí stupeň přídavných jmen (znamená tedy nej-, i když vyloženě neporovnáváme, a nebude se hodit úplně všude). Můžeme ji bez potíží přidat před samohlásky a všechny souhlásky, které se s "n" snesou (j,k,kw,n,t,v,w, pravděpodobně i h,f). S "p" dá zřejmě dohromady "mp", před l,m,r,s, podlehne asimilaci úplně a vznikne ll,mm,rr,ss:


kallo anfaila súre arringa


málo anvoronwa nén allarka


mamil ammána kén amparka atd.


(U slov, začínajících na s, však není jisté, co se stane, pokud "s" bylo původně "th". Tuto kombinaci mohu tedy doporučit jen pokročilým, kteří už studují původní prameny slovníků.)





kallo (LR) hrdina


larka (LR) rychlý


súre (kořen pro skloňování súrin)(LotR) vítr





6. Pro případ, že byste trvali na tom, že se chcete naučit i negativní vlastnosti, bylo by dobré přibrat k tomu také ume, není, mn.č. umir (e se před koncovkou mění v i, jak to má ve zvyku). Pro druhou osobu umil(je) evtl. umit/umitje.


Perinor umir alte.


Orkwi umir faile.


I hildo ume handa, nan voronwa.


Málo, umilje verja, nan nilda, moika ar tiusima. Hanta.


Heka, kotumo, umitje rúkima!



Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)



firin=zemřelý ilfirin=nesmrtelný



saila=moudrý alasaila=pošetilý, nemoudrý



vanima=krásný, správný úvanimo=nestvůra


(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)





heka! (WJ) z cesty! odejdi!


rúkima (WJ) strašlivý


tiusima (QL) utěšující, povzbuzující





Konverzace:


Víme už, jak poprosit, poděkovat a požádat za prominutí. Pro první lekci si ještě doplníme základní pozdravy:





Základní technika pozdravů v elfích kruzích je pozdrav základní plus trefné, většinou spatra vymyšlené požehnání, zejména při loučení.



Slova při setkání
:


Základní:
Aiya. (Vyjadřuje úctu k pozdravenému.)


Mande omentaine/yomentaine. (Vyjadřuje radost ze setkání na cestě: s předponou o- pokud potkáváme jednu osobu, yo- pokud více.)


Mande túlina/túline. (Vítej/Vítejte. Pro příchozí do příbytku mluvčího.)


Slova na rozloučenou:


Základní:


Namárie. (Měj/te se dobře.)


Esta mande. (Dobře si odpočiňte.)


Doplňková:


Arya/lóme/ránen mána.


(Dobrý den/noc/cestu. - pro ty, kdo se chtějí držet českých pozdravů. Elf by je pravděpodobně vnímal spíš jako pozdrav při loučení. Někdy užívané "mára ré" je pravděpodobně zcela špatně, "mára" se dá použít jen ve spojení s konkrétními slovy a "ré" je běh 24 hodin, to jest nikoli to, co Čech míní, když říká "dobrý den" - jinak by neříkal i "dobrou noc" :). Ale kdo ví, v pozdravu "namárie" Tolkien opět vlastní pravidlo porušil :)))...)


Himya mi alasse.


(Zůstaň/te v radosti.)








Alternativní cvičení:


- f - Pokud si chcete vlastnosti osob procvičit opravdu důkladně, použijte znovu systém pexesa nebo mahjongu. Na jednu kartu nakreslete figurku pro vlastnost charakteristickou, na druhou napište vlastnost.


- g - Sestavte fiktivní Družinku. Nakreslete postavy, pojmenujte je a charakterizujte je rasou a základními vlastnostmi. Můžete i vymyslet, nakreslit a popsat krajinku, do které je na počátku příběhu stavíte (a počasí :)!) Jak budete vylepšovat své znalosti jazyka, budete moci v jejich příběhu pokračovat...





-h- Co byste řekli příteli...


... který se s vámi rozdělil o poslední kousek chleba? Nalje (1.faila 2.faika 3.raika)


... který urovnal dobrým slovem váš spor? Nalje (1.maika 2.moika 3.maira)


... který vám pomohl s těžkým břemenem? Nalje (1.polda 2.melda 3.amalda)


... který vám pomohl vyřešit obtížnou otázku? Nalje (1.fine 2.finja 3.finwa)


... který vám vlastnoručně vyrobil pěkný dárek? Nalje (1.mailea 2.maite 3.mairu)


... který rozdělává oheň v letním lese? Nalje (1.sanja 2.saila 3.alasaila)


... kterému jste šlápli na nohu? (1.Aija 2.Hanta 3.Lehta)


(Správné odpovědi - odečítejte násobky sedmi :) - 15-23-43-10-37-31-17)






-i- Zabloudili jste v divočině, jste hladoví a promrzlí. Stmívá se. Naštěstí spatříte, jak se nedaleko rozsvěcí oheň. Opatrně se připlížíte a ke své radosti zjistíte, že to nejsou skřeti, ale nějaký osamělý elfí lovec. Co mu řeknete -1- když vystoupíte z lesa -2- když vás bez požádání nezaměnitelným gestem pozve k ohni a nabídne vám vlastní večeři -3- když se ráno budete loučit? Využijte své znalosti na maximum, elfové si na zdvořilost potrpí a tohle je to jediné, čím se mu můžete odvděčit!





- j - Doplňte vhodná slova:


Melisse, nalje ... ar .... Nalje ve alka ..., ve nelle ..., ve alda .... Nalje ... ve nieninkwe minja, nan ... ve hwesta lairea. Nálje ... ve lasse titta, nan ... ve telko tulka.


(laurea, mána, moika, nilda, ninde, nísima, timpala, vanima, voronwa)


Doplňte vhodná slova v množném čísle:


Kwendi nar ... ar vanesse-.... Eldar nar ..., .... Kasari nar ... ar ..., nan ... ar .... Nar .... Perinor nar ..., ... ar .... Nar apsa... ar nirwa..., nan ... ar .... Enti nar ... ar ... ar olde, olde ....


(alassea - ammaite - astalda - ilorna - kárima - kwilda - linjenwa - nauka - norna - nilda - polda - saila - sinta - tára - titta - vanima - voronwa)





alasse (LR) radost, veselí


laire (LotR) léto


linjenwa (LR) starý, věkovitý


melisse (LR) milovaná žena


minja (SA) první


nauka (WJ) zakrslý


nelle (LR) potok


nieninkwe (LR) sněženka


norna (WJ) houževnatý, tuhý, nepoddajný


orna (LR) spěšný, ukvapený


sinta (LR) krátký


tulka (LR) pevný


vanesse (QL) krása





(Výsledky prvního cvičení: 2,8,1,7,6,5,4,3,9, druhého cvičení: 16,10,14,3,8,13,9,11,2,15,6,1,10,10,5,17,7,12,4. Poslední slovo v páté větě má koncovku -ie, slovo ve čtvrté větě končí nepravidelně -si. Jinak jsou všechny koncovky pravidelné, -e)


- k - Doplňte (na křížkách tajenka)


+ - - - - zručný


- + - - dobrý


- - - + - šlechetný


- + - - - - - věrný


- - + - - inteligentní


- + - - - - pracovitý


+ - - - - smělý


- - + - - moudrý


- - - + - - něžný


- - - - + - tichý


- + - - - obratný


+ - - - - mírný


- + - - - rychlý





Překlad e první části lekce:


"Mana tana, ikwin?"


"Man? I silwin?"


"Lá, ta tange."


"Tunda, sinda telko, hendi alte? Ná feren. Ná helda, nan vanima. Lassi nar ilje nún, ruske nikwe ninkwe imbe."


"Hantan vande, nildo."






Zdroj:od Laisy Finwen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama