3.lekce III.

14. března 2009 v 16:31 | Krtek

3. lekce III.

Alternativní cvičení:



- a - Primitivní konverzační cvičení (ve kterém můžete zároveň nacvičit slovní zásobu) jsou kvarteta. Dávají vám možnost opakovat jednoduchoučké větičky typu Ma haryalye xy? - Haryan/Lá haryan. Obrázky na kartách se dají popisovat buď obyčejnými přídavnými jmény, nebo genitivními vazbami. Genitivní vazby vůbec skýtají významnou možnost obohacení všech her, zmíněných v předchozích kapitolách. Zkuste si (s pomocí slovníku) přeložit například:

Hory hrůzy Průsmyk ledové smrti

Les slavíků Město princezny pramenů

den zlatých parsků Údolí nesčetných vůní

trůnní síň krále trpaslíků...

Pravděpodobně existuje celá řada deskových her, v nichž se vyskytují podobné stereotypy otázek a odpovědí a které se tudíž dají využít stejně.


- b - Pokud jste na věc alespoň dva, dají se v tomto bodě začít hrát "papírky" (to jest napsat slovo, odpovídající na příslušnou otázku, přeložit, vyměnit, nakonec přečíst vzniklý text): Jaký - kdo - co dělá - (jakému) - komu - čím - kde - kdy... Nejlepší je vyhradit poslední dvě "přeložení" na přímou řeč: Minja kwete:"... Neuna kwete:"...

- c - Pokud si pěstujete Družinku, je nyní schopná začít mluvit v nejběžnějších tábornických situacích i při návštěvě krčmy. A nezapomeňte do zeměpisného názvosloví hojně zapracovat genitivní vazby...!

- d - Zkuste psát recepty. A zkuste si opravdu uvařit podle následujících (budete potřebovat nejen slovník, ale i apokryfy na téma příroda a domácnost):



Apsa kemmasion

kemmasi - ve maure

lauti (hwandi, nísimi) - ve tjáve
lillaupe, lillúva - ve tjáve
ilin
manja
singe
Kara rindi kemmasillon ar kantili titte laukillon. Anta salpanna alta ar palwa, ante yando singe ar ilin, tenna salpa perina kwanta. Topa manjanen, lillúpenen ar lillúvanen. Masta urnasse lestanen saiwa. Anta ilin, íre maure.

Kirmar hwandion

hwandi - sungwar atta

tarkwin polkova - sungwa mine

tiur - sungwa mine

lillaupe - mine

lillúva - kirmar atta

ilin - sungwa mine ar perina

ohte - mine

mulma - ve mauja

singe - titto

laru, íre mauya

Kara kantili hwandillon, tarkwillo ar tiurdo alte ar tiuke ve lepse perina. Kara yando lillaupello ar lillúvallo kantili antitte. Anta ohte ilimenna ar kwirna. Anta singe ar mulma ar ata kwirna - kara makse ve poresse. Anta kantili ilye maksenna, kara kirmar ar sisa larusse ekar ava larullo, ve merilye. Íre sisilye ava larullo, polilye san anta manya. Mata jo kemmasi.


Marini koasse:


marini (kormarini) - tolto

lis - kalpeli alte kanta

tarkwin mirumelpova - sungwa perina

nén - lestanen

mulma - sungwar atta

manja - sungwa mine

ilin - ve mauja

Kirisa marini. Anta marini, lis, nén ar tarkwin mirumelpova salpanna. Kara makse mulmo ar manjo ilimenen; anta jando singe, nísimi ar mul mastalen. Kara rindi makseo, alte ve sungwa, tiuke ve lepse. Anta makse or marini ve tupsi tópanna. Masta urnasse lestanen saiwa.

Poznámka:

nísimi (koření) v mých sladkých receptech (druhý najdete v tengwar) je především vanilka. Pro tu doložené kwenijské slovo nemáme, i když je důvodné podezření, že samo to slovo je převzato z kwenijštiny: van- základní kořen pro dobro a krásu, -le, přípona zdrobnělin, tedy: vanile = něco jako dobrotka


Masta singwa titta:


mulma - sungwa mine
manya - sungwa mine
pore tiurdo - sungwa mine
mulma kemmasion - sungwa perina
singe - kalpele titta
malinar okseo - atta
Kara makse ilyallo. Kara palo tiuka ve lepse perina ar hókirisa venwi titte. Topa ninkwenen okseo, singenen ar nísimínen ar masta urnasse lestanen saiwa.


Tjava alassenen!


- e - Zavnímejte si kratičkou momentku z hypotetické návštěvy na rozhraní kultur...


Kwendi (K): (tulta i túlina) Mantulina koanyanna!
Hildi (H): (kéna amba ar aista) Koanna?
K: Mana?
H: Tankave nilin i koa olde, nan... lá harjalje tópa?
K: (mire): A, tópa! Hanja, nilin mai olwar kuine.

H: Nan man tyarilje, íre miste?

E: Íre miste? Áresse minja i kaima tópan, nan lehtan i miste ilje neune poita: talan, paluhta, salpar... Áresse tatja ar neldea tópan koa ilja ar hehtan i tópa er íre poitan... Nan hama, ikwin, nirwanjar sine (panja nirwar talamenna), sanan vernonya i apsa kára...

H: Néri kwendion jando masir?

E: Néri kwendion olde nilir mase, nan herenimmanna lehtar emme masta.


koanyanna - nya je zájmenná přípona "můj, moje", která se vkládá mezi slovo a další přípony

Pár dalších zajímavostí z elfí kultury (vyberte a doplňte správné tvary slov):

Híni kwendion (nostala nostaina nostaine) koranar mine apa, rimbo (tuilenna, tuilesse, tuilello). Ja nosta tuvir olde (nostarin, nostarinen, nostarillon), jando feallo (ataro, atarwa, ataréva, atareva). Koranar ata mine apa hanjar (kwéte,kwéta,kwete), jando vanta ar lilta. (Veanna,Veasse,Veallo) tule jén perina apa.

"Ve kwende mare (koasse, koanna, koallo), fea mare (hroasse, hroanna, hroallo). Ve calma sile (koasse, koanna, koallo), fea faina (hroasse, hroanna, hroallo)," kwetir kwendi. "Koa" pole ea taurina ("sambe"), (helmeo, helmo, helmao), (lanneo, lanno, lannao) ekar er talan (aldasse, aldanna, aldallo). Harja narmen ("hon-maren") ar paluhta (nosseo, nosswa, nosséva, nosseva). Pole jando harja kaimar, nan er híni titte fumir, an fear (hínion, hinwa, híniva, hínaiva) lá polir hroar ture. Kwende vea pole lore titto ekar kwildi jando jurala.

Kwendi ilje harjar findi ande, úvie ar vanime: ar nilir olde finde or neune melima. Finde Fingonwa, aran Noldorion, né morna ar (maltan, maltanna, maltanen) lekwenta.

Koimas ná masta antaina kwendin ránennar ande autala ekar mai harnaine. Ná karna (milillon, milellon, milion) Yavanno: an ta er tári ekar nisse antára pole ta anta. Mili sine polir rende tuilesse, lairesse ekar yáviesse ar tuitar vande lantissen kwilde, almie (aureo, aurewa, auréva, aureva) ilja tuvila. Narkina er (kambion, kambin, kambinen, kambínen) ava (sikili, sikilion, sikilillon) ekar (kirkar, kirkaron, kirkallon) ar lá mine lerta ta mahta ekar koimas kare, er wendi (Yavanno, Yavannao, Yavannwa, Yavannéva, Yavannaiva).


-f - Vyluštěte (na křížkách tajenka)


- - + - Manen hildo kole suksi?

- - - - + - Man kulpe nosse hildeo?

- - - - - + - Polilje mate nat sina.

- - - + - Wende vestaina.

- - - - - + - Merjale vando.

- - - - + - Karna polillo.


- + - Koa, yasse hilde mare yo nosse.

+ - - - Ná olorda ar latja anto.

- + - - - - - - - Tjalo wendinkion.

+ - - - - Manen hildo kare vaimar?

- - - + - - - Anta vaimar hroanna.


+ - - - - - Lá vára.

- - + - - - - Asar alasseo.

- - - + - - Mallo hildo kole i nén?

- - - + - Masse hildo faska?


- g - Přeložte s pomocí slovníku (případně apokryfů):

(jména se překládat nesnažte)


Fangorn trochu postojí v dešti padajícího potůčku, pak se zasměje a vejde. V příbytku je vysoké lůžko a veliký kamenný stůl, ale ne židle. Fangor postaví na stůl dvě veliké nádoby. Voda v nádobách svítí, v jedné zlatým světlem a v druhé zeleným.

"Máte žízeň," říká Fangorn. "Možná jste také hladoví a zvadlí. Napijte se tohohle!"

Ent dojde k velikým džbánům a zvedne silnou pokličku. Nabere tři plné číšky, jednu velikánskou a dvě maličké.

"Tohle je entí dům," říká Fangorn. "Obávám se, že tu nejsou židle. Ale můžete si sednout na stůl."

---


Všichni hobiti samozřejmě umějí vařit, ale jídlo os Sama je vynikající. Sam stále nosí na zádech troud, dvě nádobky, dřevěnou lžíci a nejvzácnější poklad - krabičku soli. Ale jídlo chce oheň, a další věci.

"Glume," říká Sam, "chci tě. Často říkáš >Vždycky pomáhám.< Naber do těchhle nádobek vodu a přines sem."

"Jo," říká Glum. "Sméagol vždycky pomáhá, když ho někdo poprosí, poprosí pěkně."

"Dobrá," říká Sam. "Prosím. A pokud to není pěkně, tak velice prosím."

Když je Glum pryč, Sam se dívá na Froda. "Moc utahaný a křehoučký - to není pro hobita dobré. Musím mu udělat něco teplého k jídlu."

Sam nasbírá dříví a suché kapradí, udělá v zemi díru, dá do ní podpal, pak zapálí malý ohníček. Glum se vrací a nese vodu.

"Hloupý hobit!" syčí Glum. "Nedělej ošklivé červené jazyky! Oheň přitahuje nepřátele!"

"Když nekouří, ne," říká Sam. "Syrové maso nejím. Musím králíky uvařit."

"Kazíš dobré králíky," brblá Glum.

Sam nasbírá zeleninu a koření a dá králíky do nádobek. Nádobky jsou na ohni a Sam přikládá dříví, míchá a ochutnává vývar a trošku také spí. Když je jídlo hotovo, Sam říká: "Frodo, probuď se!"


-h- kwenijština je jazyk, v němž se básně píší mnohem snáz než v češtině. To je způsoben jednak její vysokou zvukomalebností, jednak tím, že většina skloňování se děje stále stejnými koncovkami, přičemž přízvuk se ve slově posune vždy na tutéž slabiku. Pokud jste aspoň trochu naladěni tím směrem, můžete si to teď, když už znáte všechny koncovky podstatných jmen, snadno vyzkoušet. Zvolte si metrum, do kterého se vám bude snadno psát (např. dvě dvojslabičná slova a jedno čtyřslabičné, v dalším řádku totéž, pak dvě dvojslabičná slova a jedno trojslabičné, v dalším řádku totéž:)


Nelle kéla hresta tenna,

fanyar júrar earenna

fea kwanta súrenen

milja ramja fairien...


Možnosti překladu:

-a-

Oronti osseo Kilja nuruo helka

Taure lómelindion Osto araníelwa ehtelion

arya alkarion laurie Nande nardilion únótime

rondo halmo aranwa kasarion

-g-

Fangorn tjulta titto mistesse nelleo lantala, san lala ar mirtúla. Koasse ná kaima tumna ar paluhta sarna alta, nan umir halmar. Fangorn panja atta kalpar alte paluhtanna. Nén kalpassen kalta, minesse kálenen laurea ar neunasse laikwa.


"Nalje soike," Fangorn kwéta. "Polilje jando saita ar kwikwi. Sukal sina!"


I ento lelja ulmannar alte ar orta telme tiuka; kalpa nelde sungwar kwante, mine analta ar atta titte.


"Sina ná koa entova," kwéta Fangorn. "Umir halmar, rúkan. Nan lertalje hame panosse."

---


Ilje perinor, tankave, hanjar mase, nan apsa Samo je ammatsa. Sam voro kole aldamosse tusture, atta salpar, kalpale taurina ar harma anvalda - parwele singéva. Nan apsa mere nár, ar nati neune.


"Glum," Sam kwéta, "tje méran. Kwetit rimbo >voro restan<. Kalpa nén salpassen sine ar kola sinomenna."


"Ná," Glum kwéta. "Smígol voro resta, íre kwen ikwista, ikwista vande."


"Mande," Sam kwéta. "Ikwin. Ar íre sina ume vande, ikwin velikse."


Íre Glum ná oar, Sam kéna Frodonna. "Olde jerjaina ar ninde - uje mára perinon. Maure nin apsa kare."


Sam hosta turu ar filinkwi parke, kára assa kemesse ar panja tusture minna, san túrua nár titta. Glum péla nén kólala.


"Perino alasaila!" Glum súsa. "Áva kare lambar karni naswe! Nár tulta kotumor!"


"Lá, íre lá uskwe," Sam kwéta. "Umin mate hráve alamatina. Maure nin lapatti mase."


"Hastatje lapatti máre!" Glum nurrua.


Sam hosta lauti ar nísimi ar panja lapatti salpannar. Salpar nar naresse ar Sam anta turu narenna, kwirna ar tjáva sulpa ar jando lóra titto. Íre apsa ná karna, Sam kwéta: "Frodo, kuiva!"

Zdroj:od Laisy Finwen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama